1. signální

Obávám se, že ten můj případ vlastně není zas tak moc výjimečný. Jak to tak vypadá, pro spoustu lidí bylo fantastické CSM Klokoty 1. signálem k nové komunikaci, kterou se pokouší naše signální parta. Ovšem to, co vypadalo tak slibně v onom stánku s geniálně udělanou reklamou, není asi zas tak snadné držet v reálu. Kolik z mých signálních přátel má u svého jména jako poslední datum přihlášení právě jeden z dní, které trávili v Klokotech?  Signální komunikace v tomto případě zřejmě nebude výjimkou. Mnoho z toho, co jsme si snad vysnili na sluncem vyhřátém place před pódiem nepřežilo náš návrat do našich domovů ... či klášterů jako v mém případě. Jsme jen lidi a je jasné, že nám nemůže zůstat ona milostí ale i endorfiny nabitá nálada, s jakou jsme juchali v šestitisícovém davu. Blížící se nebo už okamžitý nástup do všedního života, ve které nás čeká studium či práce, nebo obojí (a to se týká i nás řeholníků, v době, kdy tohle píšu, bych měl překládat řecké větičky) může dost razantně rozmetat naše plány a předsevzetí, byť sebezbožnější a sebelépe míněná. Ti sqělí lidičkové, s nimiž jsme si tak báječně rozumněli, s nimiž jsme si tak sqěle užívali se rozprchli do všech koutů Moravy, Slezka a Čech a my stojíme tváří tvář úmornosti všedních dní podstatně více osamoceni. Naštěstí jsme se nevrátili z ledajakého fesťáku, ale ze Setkání, které nebylo především setkáním s lidmi, ale s Pánem, kterého v nich máme vždycky poznat. A který nás neopouští. A který nás učí modlit. Za některé lidi ze Žďáru (pro ty, kdo by nevěděli, páč jsou mladší, tam se konalo CSM 2002) se stále modlím, třebaže jsem se s nimi od té doby neviděl a některé už asi v tomto pozemském životě nespatřím nikdy. I když má Pán Bůh dost nápadité fígle, kterými člověka potěší, kupříkladu takové, že právě v Klokotech potká jednoho sqělého člověka, kterého od Žďáru neviděl a myslel, že už víc ani neuvidí, má v nás důvěru a správně tuší, že jsme taky dost nápadití. A že když už je tady takovej bezva nápad jako jsou nový signály, které nám umožňují, aby nezůstalo u té 1. signální, ale abychom se s Pánem v našich bližních setkávali dále a stále, že toho využijem, jak jen to jde. Takže Bůh nám žehnej při okusování prstů a myší a při proklikávání se hlubinami katolického internetu, do kterého, jak doufám, zahrnete i tento blog. Tak tedy vzhůru na 2. signální.