Přiměřeně sarkastické a nadprůměrně trefné hlášky dominikánského klerika

Celibát versus cely nebát I.

29. 9. 2008 14:44

 

 

Kněží a řeholníci jsou vůbec k zulíbání …

Ano, už je to tady, první příspěvek, jehož téma bylo vybráno samotnými čtenáři. Celibát a řeholní sliby. Popravdě řečeno, vůbec to není snadné téma, a proto si ho rozložím do vícera příspěvků. A pomohu si vpády historie, jakkoliv budou zjednodušené či jen hrubě načrtnuté. Nejprve je potřeba si vyjasnit pojmy a zároveň zpracovat jakési základní danosti celé problematiky.

Především, račte vzít na vědomí, že celibát ≠ řeholní sliby. Řeholní zasvěcení (řeholník žije v cele, nesmí se tedy „cely bát“) není totožné s celibátem, zachovávaným kněžími.

Nejprve tedy celibát

Není snadné vypátrat způsob, jakým byl institucializován před Nikajským koncilem, leč je nesporné, že mnozí z pastýřů-mučedníků z doby před tímto koncilem jej zachovávali. Nejpozději právě od prvního ekumenického koncilu začíná neustálá snaha biskupů omezit manželství vyššího kléru, leč je to snaha často dosti sisyfovská a navíc ne zcela koherentní. A tak můžeme potkat ještě v jedenáctém století svatého Prokopa, který je zcela legálně ženatý. Z dnešního pohledu asi dost paradoxně zasadili rozhodující ránu manželství kněží laici, kteří se kvůli úpadku kněžské kázně právě v jedenáctém století jali nehodným kněžím zatopit a rozpoutali velmi razantní kampaň proti nim. Papežové museli připomenout, že i mše sloužená ženatým knězem je platná, nicméně byl to rozhodující průlom. Třebaže manželství není ze své podstaty překážkou kněžství a ženatý muž tak může přijmout kněžské svěcení, musí mít k tomu zvláštní povolení, bez nějž je udělení svátosti neplatné. Normou latinské církve (na rozdíl od těch východních, včetně řeckokatolíků, kteří jsou SKUTEČNĚ katolíky) tedy zůstává celibát, ke kterému se kandidát kněžství zavazuje před jáhenským svěcením.

Naproti tomu cely nebát se musejí řeholníci 

Většina holek se do bílého obleče alespoň jednou za život, pánové se kvůli tomu musí stát řeholníky, zato pak mohou bílou nosit celý život (tedy pokud jsou v patřičném rádu) za fotku díky Jožkovi

Řeholní zasvěcení má v Církvi místo od jejího počátku, stačí mrknout na slova svatého Pavla adresovaná pannám a vdovám. Už z nich je pochopitelné, že zasvěcený stav se netýká jen mužů, ale i žen, jichž je ostatně podstatně více než řeholníků. Zatímco pro kněží je celibát věcí zajisté důležitou, nikoliv však esenciální (v přísném slova smyslu), pro řeholníky je jejich zasvěcení, zahrnující slib čistoty naprosto zásadní, bez něj by řeholník nebyl řeholníkem, nehledě na to, že jsou i jiné formy zasvěceného života, které nespadají přísně vzato mezi řeholní stav, vždy však vyžadují a předpokládají zachovávání slibu čistoty. Dlouhou dobu nebyl zas takový problém, jednotlivá povolání od sebe vnějškově rozlišit. Ve starověku, který byl zřejmě přes všechnu středověkou snahu svědkem největšího početního rozmachu zasvěceného života (alespoň nevím o žádných středověkých klášteřích, které by čítaly tisíce hlav, jako to byl případ bašt starověkého mnišství – v Egyptě východního a v Irsku západního), většina mnichů vůbec nebyla kněžími. Změna nastala teprve se středověkem, když jednak u benediktýnů (početně nejsilnějších po dlouhá staletí) dochází k posunům, které vedou k tomu, že jejich členové jsou více a více svěceni na kněze, a poté následují řády kanovnické, tedy nutně kněžské (premonstráti, augustiniáni), následně další kněžské řády v kádru poustevníků (kartuziáni) a mendikantů (jé, to jsme my, dominikáni!) – ty však mají prozatím jasné vyhraněné úkoly, takže jsou dostatečně odlišitelní. Problém nastává v středoevropském prostoru s josefínskými reformami, které způsobují strašlivé zploštění, když ze všech řeholníků a kněží chtějí udělat faráře (není neužitečné si připomenout, že ne každý kněz je farář; farář je název funkce, která je udělována těm, kdo mají kněžské svěcení, ale ne všem), jehož následky neseme jistým způsobem dodnes. Ale věřím, že se situace zlepší a že k tomu snad přispějí i čtenáři tohoto blogu.

 

 

 

Zobrazeno 3210×

Komentáře

LudvíkOP

Haha, to je teprve zacatek, slasti a strasti teprve budu komentovat, ale ted jsem mimo, tak snad pristi nedeli

Ivushinka

Ty jo fakt dobré .. ty jsi mě teda naladil ....Asi o tom vážně začnu uvažovat

Zobrazit 7 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz